Nacistické Německo sice kapitulovalo již 8. května 1945 a tento den je považován za konec 2. světové války v Evropě. Ruská armáda "osvobodila" Prahu až 9. května.....
"Je právě sechs hodin." Touto slavnou větou hlasatele pražského rozhlasu (5.května 1945) Zdenka Mančala, začalo něco, na co český národ čekal dlouhých 6 let....
Svátek práce před rokem 1989 se nesl na rozhlasových vlnách přenosem manifestací pracujícího lidu. Pro ukázku co rozhlas vysílal jsem vybral čtyři programové časopisy dva české a dva slovenské. Tak trochu náhody jednotlivé dvojice jsou v rozmezí čtyř a třech let.
První časopis nás zavádí roku 1965, kdy oslavy 1. máje jsou vysílány na všech stanicích Česku. Na národním okruhu Praha a na federálních okruzích Československo I a Československo II.
Druhý časopis z české dvojce nás zavádí do roku 1969 a z jistého úhlu pohledu obálka časopisu Československý rozhlas přináší malý paradox. Na titulku je fotografie z oslav z 1. května 1968.
S nápadem, aby rádio mělo svůj svátek přišla Španělská rozhlasová akademie. Nakonec UNESCO vyhlásilo koncem roku 2011, že bude 13. února, kdy v roce 1946 vzniklo Rádio Spojených národů /United Nations Radio/.
Tedy od 13. února 2012 si každý rok připomínáme Světový den rádia. Rádio je kolem nás každý den ať si to uvědomujeme nebo ne. O spousta bodech víme aniž bychom si uvědomili, že jsou spojené s rozhlasovým vysíláním. Těžko najdeme člověka v Česku, který by se denně nesetkal s nějakým bodem spojeným s rozhlasem.
Svátek práce před rokem 1989 se nesl na rozhlasových vlnách přenosem manifestací pracujícího lidu. Pro ukázku co rozhlas vysílal jsem vybral čtyři programové časopisy dva české a dva slovenské. Tak trochu náhody jednotlivé dvojice jsou v rozmezí čtyř a třech let.
Přelom roku je období, které se těžko přesně určuje, ale pro naše archivní okénko jsem vybral období vánoc a silvestr.
Historické prapočátky Symfonického orchestru Českého rozhlasu (SOČR) se začaly psát v roce 1925, kdy rozhlas zaměstnal prvních 6 hudebníků.
Vánoce jsou považovány v tzv. křesťanském světe za svátky klidu a míru. Skoro od počátku vysílání rozhlasu jsou součástí programu. Přestože je rozhlas hlavní zvukové medium, tak materiálů s nádechem vánoc je málo. Přesto se mi povedlo něco málo najít.
Některé významné události z rozhlasové historie se nesmazatelně zapsali do dějin Českého národa. Mezi tato data patří i 5. květen 1945 a počátek Pražského povstání. Težko říct, jak by dopadlo povstání bez účasti rozhlasu. Sami němci rozhlasu přikládali velký význam proto se i snažili o jeho znovudobytí.
Pracovní povinnosti mě tentokrát zaváli až na Slovensko s průjezdem přes Bratislavu. Když jsem zjistil, že budu projíždět nedaleko rozhlasové pyramidy, tak bych to nebyl já, abych se tam nezastavil.
Okolnosti tomu chtěly, že jsem se letos při půlkulatém výročí 21. srpna 1968 nemohl bohužel zůčastnit osobně. Nebyl bych to já, abych nepřišel na to, abych byl aspoň na dálku přítomen.
V roce stého výročí od zahájení pravidelného rozhlasového vysílání v Československu se mi dostalo nesmírné cti a byl se mnou vysílán rozhovor o mém hobby a následně natočena reportáž o mé sbírce.
Tyto webové stránky nabízejí jiný pohled na svět rozhlasu od počátku až po současnost. Nabízí můj vlastní pohled na zachycení rozhlasové současnosti, které se následně stává minulostí. Existuje známý citát, že nic není starší než včerejší noviny a u rozhlasu to platí dvojnásobně.
Rozhlasové vysílání mě fascinovalo již od dětství (nejdříve rozhlasové přijímače a později medium jako takové) aniž bych v tom viděl hlubší význam. Na prahu dospělosti jsem rozhlasovému vysílání propadl úplně.
