Pietní akt u příležitosti 55. výročí srpna 1968

Okolnosti tomu chtěly, že jsem se letos při půlkulatém výročí 21. srpna 1968 nemohl bohužel zůčastnit osobně. Nebyl bych to já, abych nepřišel na to, abych byl aspoň na dálku přítomen.

Pomocí mé dobré kamarádky (které patří velký dík) mám velmi dobrou fotodokumentaci do mého archivu a v malé míře se s vámi podělím i s Vámi.

Nejen pomocí kamarádky (vizuálně), ale také speciálního vysílání stanic Českého rozhlas Radiožurnálu a Plusu (zvukově) jsem byl aspoň na dálku přítomen. Pomocí této neobvyklé kombinace jsem prožil zvláštní zážitek, o který se občas pokouší i rozhlasové vysílání pomocí sociálních sítí. Kamarádka poslala fotky online tak jak řečníci vystupovali.

Z rozhlasového vysílání jsem slyšel jak generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral přistoupil k mikrofonu a začal pronášet svůj projev a já jsem v tom okamžiku měl hned fotografii, jak je u řečnického pultu a takhle to bylo celou dobu pietního aktu. 

Co se týče jednotlivých projevů vystupujících, kde mezi jinými byl i prezident republiky Petr Pavel, se zastavím jen u projevu generálního ředitele Českého rozhlasu Zavorala, který se ve svém projevu jako i ostatní řečníci propojil jak rok 1968 až současnou situaci na východě Evropy. Nepřímo připomněl jak se v pádem okupačních vojsk v roce 1968 spálily mosty přátelství a obdiv k osvoboditelům (myšleno hrdinům Sovětského svazu z druhé světové války) až do základu a potažmo to bylo myšleno i k současně směrem na Ukrajinu. 

Ostatní projevy řečníků byly de facto podobné z minulých let. Jediná změna je vidět poslední 2 roky kdy je v Českých zemích vládne tzv. pravice a od minulého roku i válka na Ukrajině. Jednotlivé projevy kdo chtěl mohl slyšet, tak si každý může udělat obrázek sám.

Pravděpodobně do té doby dokud budou války a jiné exesy vůči národům, tak se při vzpomínce na srpnové události roku 1968 se srovnáním současné agrese a okupace nezbavíme.