Rozhlasová kronika

1960 - 1969

Pozvolné změny 60. let v Československu se v rozhlase projevily pozvolna. Hned 1.ledna 1961 se začal vysílat tzv. rozhlasový večerníček později známý jako Hajaja. V prosinci 1964 vznikl samostatný programový okruh Československo II s vlastními pořady pro tzv. náročného posluchače. Tzv. zlatá šedesáté znamenaly pro rozhlasového posluchače velký výběr rozhlasových pořadů bez cenzury (hl. v druhé polovině), příchod stereofonního vysílání.

Vše bylo ukončeno v noci z 20. na 21. srpna 1968 příchodem "bratrské pomoci". V Českém rozhlasu se nedochoval originální záznam z nočního vysílání (tento záznam rozhlas má díky posluchačům). Celkově se dá říci, že se dochovala jen část z ranního vysílí. Ostatní nahrávky existují jen z odposlechů vysílaní. Podobně jako v květnu 1945, tak i v srpnových dnech rozhlas sehrál obrovskou úlohu a okupační armádě se ho i přes veškerou snahu nepovedlo umlčet.

Normalizace započala v rozhlase pozvolna již od podzimu. Jeden z posledních pokusů svobodného vysílání se uskutečnil v lednu 1969 při sebeupálení Jana Palacha. Zprávy do vysílání se dostávali pozvolna. Cenzura se snažila tomu sice zabránit, ale ne úplně se jí to dařilo.

Za uzavření éry Pražského jara v rozhlase se dá říci že byl i pořad Houpačka a to s písní Bratříčku, zavírej vrátka od K. Kryla. Tato píseň vydržela v hitparádě od prosince 1968 do 30. března 1969 kdy byl zakázán vč. reprízy.