Za datum první pravidelné rozhlasové vysílání je na světě považován 2. listopad 1920, kdy stanice v Pittsburghu ve státě Pensylvánie s volacím znakem 8ZZ vysílala výsledky prezidentských voleb.
Z počátku vysílala stanice dvakrát týdně. Od 21. prosince 1920 vysílá stanice svůj program každý den.
Během několika dní po zahájení (volací znak pro amatérskou stanici 8ZZ) vysílání se stanice začala hlásit...
S nápadem, aby rádio mělo svůj svátek přišla Španělská rozhlasová akademie. Nakonec UNESCO vyhlásilo koncem roku 2011, že bude 13. února, kdy v roce 1946 vzniklo Rádio Spojených národů /United Nations Radio/.
Tedy od 13. února 2012 si každý rok připomínáme Světový den rádia. Rádio je kolem nás každý den ať si to uvědomujeme nebo ne. O spousta bodech víme aniž bychom si uvědomili, že jsou spojené s rozhlasovým vysíláním. Těžko najdeme člověka v Česku, který by se denně nesetkal s nějakým bodem...
Rozhlasový pořad o Českém jazyku pod názvem Jazykový koutek Československý rozhlas začal vysílat na stanici Praha I. 30. září 1946. Jazykový koutek nepřímo navázal na předválečné a částečně válečné vysílání pořadu Jazyková poradna vysílal rozhlas od roku 1936 až do dubna 1942 kdy byl po zásahu protektorátní cenzury zakázán.
Nacistické Německo sice kapitulovalo již 8. května 1945 a tento den je považován za konec 2. světové války v Evropě. Ruská armáda "osvobodila" Prahu až 9. května.
Rozsáhlé změny, které poznamenal Československý éter po Mnichovské dohodě v září 1938 vyvrcholily okupací zbytku Čech a Moravy v březnu 1939.
Takto Československý Radiojournal označil společný projekt evropských vysílacích stanic.
Tradičně o víkendu kolem 18. května (v den zahájení pravidelného rozhlasového vysílání v Československu) pořádá Český rozhlas Den otevřeních dveří. V letošním roce 18. květen vyšel přímo na sobotu, tak všechny budovy Českého rozhlasu otevřely dveře pro své posluchače.
Některé významné události z rozhlasové historie se nesmazatelně zapsali do dějin Českého národa. Mezi tato data patří i 5. květen 1945 a počátek Pražského povstání. Težko říct, jak by dopadlo povstání bez účasti rozhlasu. Sami němci rozhlasu přikládali velký význam proto se i snažili o jeho znovudobytí.
Pracovní povinnosti mě tentokrát zaváli až na Slovensko s průjezdem přes Bratislavu. Když jsem zjistil, že budu projíždět nedaleko rozhlasové pyramidy, tak bych to nebyl já, abych se tam nezastavil.
Okolnosti tomu chtěly, že jsem se letos při půlkulatém výročí 21. srpna 1968 nemohl bohužel zůčastnit osobně. Nebyl bych to já, abych nepřišel na to, abych byl aspoň na dálku přítomen.
Tyto webové stránky nabízejí jiný pohled na svět rozhlasu od počátku až po současnost. Nabízí můj vlastní pohled na zachycení rozhlasové současnosti, které se následně stává minulostí. Existuje známý citát, že nic není starší než včerejší noviny a u rozhlasu to platí dvojnásobně.
Rozhlasové vysílání mě fascinovalo již od dětství (nejdříve rozhlasové přijímače a později medium jako takové) aniž bych v tom viděl hlubší význam. Na prahu dospělosti jsem rozhlasovému vysílání propadl úplně.
